Historie dostihů

První dostihy pořádané na území Československa

První dostihy chrtů byly u nás, už v roce 1925. Byly pořádány po dvě sezóny soukromě v Mariánských Lázních. Výsledky z těchto dostihů nejsou známé, zatím nebyly nalezeny podklady. V roce 1926 byl v Teplicích, kde bylo "větší centrum" chovu chrtů, a byla možnost pořádání dostihů, založen klub pro chov chrtů a dostihový sport, u jehož zrodu stáli pan Rudolf Posselt a pan Otto Matzenauer. O rok později již klub pořádal dostihy chrtů, jichž se zúčastnili především barzojové a pouze několik greyhoundů a whippetů.
Bohužel o této skupině nadšenců nejsou v dostupné literatuře příliš velké informace. Tato teplická skupina nebyla nikde registrována a později splynula s pražským Klubem pěstitelů chrtů (8.2.1936). Specializovala se hlavně na dostihový sport. Zastřešovala všechny majitelé chrtů a nedělala rozdíly mezi chrty s původem nebo bez původu. Dostihy se běhaly na krátkých tratích, do 300 m, pravidla se teprve připravovala a tak bylo možně spatřit v dostihu 7 barzojů, nebo společný běh barzojů s greyhoundy. Tyto běhy někdy skončily i společnou rvačkou. Psi běhali ke svým majitelům, umělá návnada ještě nebyla k dispozici. Psi pro závody byli cvičeni už od jara tak, aby se na podzim mohli ukázat veřenosti.

První stálá dostihová dráha

(Pes přítel člověka 10/67, vyprávění pana M. Šťastného, správce drátovny)

První pokus o profesionalizaci dostihů chrtů v Československu podle anglického vzoru, byl v roce 1927. Byla postavena první stálá dostihová dráha pro profesionální dostihové psy v Ušovicích u Mariánských Lázních. Dráha byla postavena ve spolupráci s americkými podnikateli, kteří celý podnik investovali, a majitelem drátovny S. Sentrem. Investoři předpokládali, že závody chrtů budou oživením lázeňské sezóny a že se jim peníze rychle vrátí na sázkách. Sekretářem dráhy se stal bývalý major Künel.

Celý areál se upravoval podle fotografií z různých světových závodišť. Byly provedeny rozsáhlé terénní úpravy, které vedl stavitel Hohler z Plané u Mariánských Lázních. Vodní zařízení bylo umístěno v zemním kanále a pohon návnady obstarával elektromotor. U startovací plochy byla vystavěna dvoupatrová věž, v blízkosti závodiště asi patnáct kotců a kuchyň, která pod odborným vedením připravovala krmení pro zvířata.

Podnikatelé své dodavatele vázali velmi krátkými termíny, protože měli zájem na tom, aby první závod byl uskutečněn na svátek Božího těla v tomtéž roce. Pro ujasnění tempa prací je třeba si představit, že první jednání bylo uskutečněno v lednu v roce 1927.

Celý podnik zaměstnával značné množství odborného personálu, včetně psovodů, kteří pečovali o kondici a výživu psů, vesměs cizinců mluvících anglicky. Na závodišti proběhly úspěšně první tréninkové běhy. Terén splnil očekávané předpoklady a také kondice psů byla výtečná. Programový závod se však nikdy neuskutečnil, protože v poslední fázi nedošlo k dohodě mezi majitelem dostihového závodiště a oběma podnikateli o finanční otázce. Podnikatelé na místě rozprodali závodní psy a spolu s personálem Mariánské Lázně opustili.

Závodiště bylo o několik let později zlikvidováno. Československo tak přišlo o jednu z nejlepších dostihových drah na kontinentě a rozvoj chovu chrtů, zvláště greyhoundů byl zpomalen.